Na lávce přes potok právě se potkali
Nerozum s Neštěstím. Chvíli se strkali
a pak se vsadili, kdo prý víc unese...
Kdo koho shodí? A kdo komu vyhne se?
Park opletený tajemstvími –
do vstoupí do něj, ten hned ví –
a bledé slunce v půli zimy
se zamotalo do větví.
Kdo rozbil okno – proč – do zimní zahrady
a pak se pořezal o střepy jara?
Zima je najednou v březnu tak stará,
až budí soucit… a máme ho… neradi.
Reprodukce jakékoliv části těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázána.